Vlny a emoce

Vydal jsem se dnes odpoledne k oceánu a jelikož foukal silný vítr, byly ohromné vlny. Ideál pro surfaře. Uvědomil jsem si, že rozbouřenou vodu miluju. Probouzí ve mě určitou hravost, skoro bych to přirovnal k dítěti, co poprvé zažilo pocit, kdy jej unesla vlna. Je v tom určitá dávka nepředvídatelnosti, protože nikdy nevíte, zda vás vlna odhodí, podrazí nohy nebo jen lehce vyvede z rovnováhy. Došlo mi, že vlny jsou jako lidské emoce. Vyhnout se jim nelze a nikdy nevíte, jak silné přijdou a zda je snadno ustojíte. Ale stejně jako u vln je mnohem větší zábava, když jsou veliké a silné. Surfaři nám ukazují, že každá vlna se má užít na plný pecky. A i na těch emocích bychom se měli umět svézt, pořádně je prožít, vybalancovat se a s otevřenou náručí přijmout další. 

Je samozřejmě možné před negativními emocemi utíkat. Ovšem problém je, že ony nezmizí. My jsme je neprožili, a tak tu s námi stále jsou jen jsme je posunuli do podvědomí. Myslíme si, že máme vyhráno, ale není to zrovna efektivní způsob, jak jim čelit. Pokud před nimi dlouhodobě utíkáme, můžeme se dostat až do stavu apatie, což je stav, kdy necítíme už vůbec žádné emoce. Život je plochý, nezajímavý, prostě nuda. Stejně tak jako voda, která neteče – volej, špatná sjízdnost řeky. A nebo nás doběhnou později a bude to pořádné tsunami, ze kterého se budeme dlouho vzpamatovávat. 

Nicméně emoce mohou být někdy skutečný oříšek, stejně tak jako některé vlny, to nelze popřít. Mně dnes dodávalo sílu slunce, které bez přestání svítilo. Kde ale brát sílu na emoce? Dle mého názoru je na ně potřeba taky posvítit. Ten zdroj světla je naše srdce. Lidské srdce a světlo z něj prýštící je ten nejlepší lék na těžké emoce. Když soustředíme pozornost na srdce, tak se nám přirozeně navodí pocit klidu a pak už necháme emoci jen projít. Víme, že nás nemůže porazit, protože srdce nás dokonale vycentrovalo. Emoce odejde a už se nevrátí a to je ten zásadní rozdíl oproti tomu, když s nimi nějak bojujeme. Vlny ani emoce nelze porazit – je potřeba je přijmout, užít si je a nechat se překvapit, co nám proud života přinese příště.