Štěstí

Každý, bez výjimky, chce být šťastný a přitom málokdo je schopen tento stav najít a udržet ho o něco déle než jen pár okamžiků, v lepším případě dnů. Obvykle u nás nastává stav štěstí po dosažení nějakého cíle. Ať už je to zisk práce, titulu, nalezení partnera nebo to mohou být i ryze materiální cíle jako postavení domu, zakoupení auta, mobilu apod. Zkrátka se to dá zpravidla shrnout jako mnoho úsilí a pak uspokojení, které má tendenci brzo vyprchat. Je to opravdu vše? Jsme jen zajatci našich nekonečných tužeb? Nebo je snad štěstí i něco jiného?

 Z našeho nekonečného hledání štěstí „tam venku“ velmi dobře profituje mnoho společností a je třeba říci, že ony jsou si toho velmi dobře vědomy a aktivně na to zaměřují svoji reklamu. Je zapotřebí vlastnit to, ono a ještě tamto, aby jsme byli happy a jelikož konzum v posledních letech dosahuje vrcholu, dá se z toho mimo jiné vyčíst, že úroveň štěstí ve společnosti je nízko. Na druhou stranu je už dnes spoustu přívrženců minimalismu, kteří vnímají, že tu jsou užitečné věci, ale obecně lidé vlastní spoustu nepotřebných krámů. Minimalisti chápou, že matérie má na stav štěstí pramalý vliv.

Dále, je zajímavé, že dva lidé žijící v totožných podmínkách pociťují úplně odlišné stavy štěstí. Jeden je v totálním zoufalství a druhý je ve skoro blaženém stavu. To samotné už hodně poukazuje na to, že štěstí je stav daleko více vnitřní. Nastavení člověka je zásadní. Jak se říká, škarohlíd si vždycky najde něco negativního a pozitivní jedinec vidí krásu skoro ve všem. Člověk má vždy svobodu v tom, jak na danou situaci zareaguje. Mně třeba pomohlo vnímat všechny zdánlivě negativní situace jako požehnání, které mi přišlo do života, abych se něčemu přiučil a rychleji povyrostl. Také mi to zabraňuje zůstat v takzvané negativní spirále, ze které se dost lidí celý život nedostane – negativní reakcí na událost (pocit bezmoci, pocit oběti) přitahují další a je těžké z toho vyskočit. Nadhled je také něco, co může hodně pomoci, protože někdy věnujeme celou naši pozornost dané události a úplně přehlížíme jiné věci v našem životě (třeba nějakou velikou příležitost). V neposlední řadě, může být nápomocné nebrat život tak vážně. Stejně všichni umřeme.🙂

Myslím, že hodně lidí vám řekne, že chápou, že stav štěstí není o penězích, ale spíše o lásce. Což je sice pravda, ale drtivá většina z nich vám řekne, že je podstatné mít kolem sebe lidi, kteří vás milují (rodina, kamarádi, partneři). Já souhlasím, že to samozřejmě důležité je, ale není to nejdůležitější. Vnímám to tak, že láska musí být prvořadě k sobě. Je spoustu nešťastných lidí, kteří mají kolem sebe úžasné milující lidi. Podle mého názoru bez lásky k sobě člověk nemůže najít trvalé štěstí. A může procestovat celý svět, žít v haciendě za bambilión, mít nejnovější hadry od Gucciho a stejně to nebude ono a ani ti skvělí lidé kolem mu s tím nepomůžou. 

Bez stoprocentního sebepřijetí a sebelásky, bude člověk štěstí pořád hledat někde venku. A může ho zavěsit na úspěchy, majetek nebo partnera. Problém ale je, že všechno mimo něj je pomíjivé a člověk venku nikdy nenajde trvalé štěstí a klid. Štěstí dle mě je tedy umění být sám sebou. Naplno se milovat a přijímat. 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: